Vápník
Calcium, zn. Ca,
je dvojmocný prvek s atomovým číslem 20, rel. atomovou hmotností 40,08; stříbřitě bílý, velmi měkký lehký kov, hustoty 1,53 g.cm–3. Poprvé byl připraven r. 1808 (H. Davy). Taje za nepřístupu vzduchu při 851 °C a odpařuje se při 1482 °C.
Vápník je po železe a hliníku nejhojnějším kovem zemské kůry a vyskytuje se v přírodě asi v 700 minerálech, především jako uhličitan vápenatý (vápenec), fluorid vápenatý (kazivec), síran vápenatý (sádra), apatit a jako oxid vápenatý v granitu, dionitu, syenitu a v bazaltu ( čedič, 9 %).
Díky svému méně ušlechtilému charakteru se lehce slučuje. Kovový se získává z taveného chloridu vápenatého elektrolýzou na železné katodě. Používá se jako redukční prostředek při tavení mědi, niklu a vzácných kovů, k vysoušení alkoholů, k přípravě vys. vakua, čištění vzácných plynů a jako přísada do slitin, nověji k výrobě odolných el. odporových drátů a akumulátorů.
Další sloučeniny: karbid vápníku (karbidy), CaC2, které se stykem s vodou rozkládá na acetylen a na hydroxid vápenatý. V obchodě se vyskytující technický karbid se získává v rotační peci z páleného vápence a koksu v el. oblouku při asi 2500 °C a používá se buď k výrobě dusíkatého vápna, nebo pro účely svařování a osvětlení. Hydrogensiřičitan vápenatý, Ca(HSO3)2, slouží ve vodném roztoku (kalciumhydrogensulfitový louh) k výr. sulfitcelulózy ze dřeva, při cca 140 °C a tlaku 0,6 MPa. Chlorid vápenatý, CaCl2.6H2O, v bezvodé formě (CaCl2) dychtivě pohlcuje vodu, a používá se proto jako prostředek k vysoušení, k zachycování částic ze vzduchu, v chladicích směsích i jako ochrana před mrazem a v lékařství např. při nedostatku vápníku a při omrzlinách. Fosforečnany vápenaté: dihydrogenfosforečnan vápenatý, Ca(H2PO4)2, je využíván po smíšení se sádrou pod názvem superfosfát jako známé hnojivo. Monohydrogenfosforečnan, CaHPO4, slouží jako vápno do krmiva a k lék. účelům, např. při zlomeninách kostí, dně a křivici. Fosforečnan vápenatý, Ca3(PO4)2, je součástí tzv. Thomasovy moučky. Ze sulfidu vápenatého, CaS, se vyrábějí světélkující barvy a polysulfidy (sirná játra). Užívají se k hubení rostlinných škůdců (např. padlí). Sirné mléko (lac sulfuris) nebo sirná mast se používá v kožním lékařství. Dusičnan vápenatý, Ca(NO3)2, hygroskopická bílá hmota, která vzniká ve stájích pro dobytek účinkem čpavku, obsaženého ve vzduchu jako tzv. nástěnný ledek. Tentýž pochod, uměle vyvolaný, poskytuje vápenný ledek, který se využívá jako hnojivo.
Sloučeniny vápníku jsou nepostradatelnou součástí všech živočichů (např. v kostech, skořápkách, schránkách). Lidský organismus potřebuje vápník k výstavbě minerální složky kostí – asi 1 kg ve formě fosforečnanu vápenatého, resp. minerálu hydroxyapatitu Ca10(PO4)6(OH)2 – dále jako součást elektrolytové rovnováhy. Vyskytuje se rozpuštěn v krevním séru (2,0–2,75 mmol/l neboli 80–100 mg/l). Je nepostradatelný pro srážení krve, má tlumivý vliv na nervově-svalovou dráždivost. Při nedostatku vápníku nastávají křeče (tetanie). Vápník podporuje činnost srdečního svalu, je součástí léčiv proti alergiím. Je do organismu dostatečně dodáván denní potravou, přičemž vitaminy D2 a D3 (ergokalciferol a cholekalciferol, resp. jejich metabolit kalcitriol) a hormon příštítných tělísek (parathormon) podporují vstřebávání vápníku střevní stěnou. Vitaminy D (resp. kalcitriol) podporují dále vestavování vápníku do kostí (při jejich nedostatku rachitis, křivice), kdežto parathormon je odpovědný za udržování stálé krevní hladiny v. tím, že při potřebě vápníku jej uvolňuje z kostí. Hormon parafolikulárních buněk štítné žlázy kalcitonin má účinek opačný. Je-li tato rovnováha porušena snížením nebo zvýšením některého z těchto faktorů, může nastat nefrolitiáza, zkřivení n. lámavost kostí, křeče aj.
Komentáře
Přehled komentářů
https://shater4you.ru/
referat
(lucinka, 11. 5. 2009 16:41)jo tento referat je moc dobry dostala jsem za neho jednicku:D dík
https://ito-kaliningrad.ru/
(JosephClepe, 30. 1. 2024 13:34)